Pozorujete rádi blesky, když se zrovna kolem v létě přežene bouřka? Čtěte dále, protože tyto stránky jsou určeny pro každého, kdo má alespoň trochu rád bouřky.
V srpnu 2008 jsem byl již zpět v ČR, kde jsem opět podnikal výjezdy za bouřkami. 7.srpna 2008 byl pro mě velmi důležitý den, jelikož jsem poprvé vyjel s detektorem kosmických částic a získal velké množství dat, čímž jsem přesvědčil přijímací komisy na Univesity of Reading ve Velké Británii, že plán mého navrženého projektu (tehdy pro magisterskou práci) je realizovatelný. Tím začal můj výzkum interakce kosmických částic a bouřkových mraků

Za srpen jsem podnikl mnoho výjezdů, některé více, jiné méně zajímavé. Nejzajímavější situace co se bouřek týče  nastala rozhodně 15. srpna, kdy přes ČR přecházelo frontální rozhraní, na němž se tvořily supercelární bouře, které po něm postupovaly k severu až severovýchodu. Tyto supercely se vyskytovaly převážně na Moravě a na západním Slovensku. Nejsilněji se projevily v Polsku, kde se dokonce vyskytlo několik ničivých tornád. O tornádu v ČR během této situace jsem zatím neslyšel.
7. a 8. srpna 2008: Sledování silných bouřek z Německa až na Slovensko během dvoudenního výjezdu - obrázek

7. a 8. srpna 2008: Sledování silných bouřek z Německa až na Slovensko během dvoudenního výjezdu - obrázek

SITUACE 7. SRPNA 2008

5. a 6. srpna 2008 se nad střední Evropou nacházel slabý výběžek vyššího tlaku vzduchu, který začal 7. srpna postupovat k východu, zatímco se nad Severní Moře, Francii a západní Středomoří přesouvala silná výšková brázda. Před středem této výškové brázdy postupovalo k severovýchodu několik maxim vorticity. Tato maxima byla hnána silným jet streamem na severovýchod, zatímco tento jet stream se více na východě stáčel po severní straně výběžku vyššího tlaku vzduchu přes jižní a střední Skandinávii do západního Ruska. Jedna slabší brázda se také odpojila od výškového proudění a postupovala nad střední Středomoří. S výškovou brázdou nízkého tlaku vzduchu byla spojena tlaková níže nad západní Evropou, s níž byla také spojena studená fronta, která přes den postupovala na východ přes většinu Francie. Před touto frontou docházelo k advekci teplé vzduchové hmoty v přízemních vrstvách nad Německem. Na západ od studené fronty se nacházel vlhký nestabilní oceánský vzduch, který ovlivňoval severní Francii a Britské Ostrovy. Nad východní Evropou panovala suchá a stabilní vzduchová hmota. V ranních a dopoledních hodinách postupoval přes severní Francii a Benelux k severu MCS, který vznikl předchozí noc nad Francií. Na jeho východní straně se vyvíjela nová konvektivní aktivita, která byla nejspíše spojena se silným outflow )(gust frontou) tohoto systému. Tato nově vzniklá aktivita měla k dispozici silný střih větru, který byl nejsilnější ve východní Francii, v západním a severozápadním Německu a nad většinou Beneluxu. Několik těchto nových konvektivních buněk se zorganizovalo v slabší supercely, na kterých byly hlášeny malé kroupy a silné nárazy větru. V severním Německu se v ranních hodinách dokonce vyskytlo tornádo, které bylo zřejmě způsobené silnějším střihem větru v nižších vrstvách atmosféry. Gust fronta předchozího MCS postupovala v dopoledních hodinách celkem rychle na východ do Německa, ale bouřková aktivita během této doby spíše slábla. Zřejmě se gust fronta dostala příliš blízko výběžku vysokého tlaku vzduchu a následné subsidence. Bouřková aktivita v Německu začala nabírat na síle až v odpoledních hodinách, kdy osa brázdy postoupila nad východní Francii. Dopoledne byl tedy výskyt bouřek v západním Německu spíše ojedinělý, zatímco ve východní Francii bouřky iniciovaly v mnohem větší míře. V odpoledních hodinách postupovala fronta dále na východ do Německa, zatímco ve večerních hodinách se na této frontě v centrálním Německu vytvořila frontální vlna, která podpořila konvektivní systém, který během noci postoupil nad Baltské Moře. Na tomto MCS se vyskytovaly převážně silné nárazy větru na jeho gustfrontě, které byly způsobeny suchou a promixovanou přízemní vrstvou atmosféry na SV od tohoto bouřkového systému. Tento systém se zároveň nacházel v celkem silném přízemním střihu větru, což naznačovalo možnost tornád. O žádném tornádu z této oblasti z noci ze 7. na 8. srpna jsem ale neslyšel. V jižním Německu v Bavorsku se v odpoledních hodinách začala tvořit zóna konvergence, podél níž v nižších vrstvách začalo docházet ke konvergenci vlhkosti, což způsobilo celkem silnou labilitu. V časně odpoledních hodinách byla tato oblast stále pod vlivem výběžku vyššího tlaku vzduchu a konvektivní inhibice, což zabránilo brzkému vývinu bouřkové aktivity. V pozdně odpoledních hodinách se však od západu blížila synoptická podpora, díky níž se v centrálním Německu v silně labilním vzduchu vyvinulo několik silných bouří, včetně supercel. Na jedné z nich byly údajně pozorovány obří kroupy o velikosti až 7.5cm v průměru! Tyto bouře se později rozpadly a jejich gust fronta postupovala dále na východ do Bavorska. Když se setkala s výše zmíněnou zónou konvergence, došlo v Bavorsku k iniciaci dalšího MCS, který měl lineární strukturu. Tento MCS poté během noci postupoval na severovýchod do ČR. Hlavním nebezpečným jevem na tomto MCS byly opět silné nárazy větru, ale v jeho rané fázi na něm bylo pozorováno i několik krupobití. Na gust frontě tohoto systému se později vyvinulo několik dalších více ojedinělých bouřek na severní straně Alp v Rakousku. Na těchto bouřkách byla pozorována slabší krupobití a silný nárazový vítr.
Foto 108.jpg
SITUACE 8. SRPNA 2008

Silná výšková brázda, která byla hlavním důvodem silné bouřkové aktivity těchto dní nad Evropou, pokračovala 8.srpna 2008 pomalu k východu. Po její přední straně docházelo k advekci teplé vzduchové hmoty, což způsobovalo horké a bouřkově stabilní počasí nad východní a jihovýchodní Evropou. Podobně horké a stabilní počasí se vyskytovalo také nad Středomořím, které ovlivňovala pouštní vzduchová hmota ze Sahary. Přes střední Evropu stále postupovala studená fronta pomalu k východu. Za touto frontou se k jihu do střední Evropy rozšiřoval studený oceánský vzduch, ve kterém se nadále vyskytovaly bouřkově labilní podmínky.

Samotná výšková brázda nad Evropou byla celkem komplikovaná s několika krátkovlnnými brázdami, které jí obíhaly s prouděním jet streamu. Asi nejsilnější z krátkovlnných brázd - ta, která podpořila i bouřkové systémy nad Německem a Rakouskem, které jsem sledoval – postupovala dále na SV a začala se vyplňovat a slábnout. Mezitím v JZ části velké brázdy začalo opět docházet k intensifikaci, jelikož další krátkovlnná brázda postoupila do této oblasti od SZ a dále kolem její jižní části s následným postupem k severovýchodu, čímž vytvořila impulz pro bouřky tohoto dne, převážně v pozdně odpoledních a večerních hodinách. Tato krátkovlnná brázda způsobila další amplifikaci velké brázdy, která postupovala jako celek na východ. Míst pro iniciaci bouřek nad Evropou bylo však tento den hodně. Několik slabších krátkovlnných brázd postupovalo kolem dlouhovlnné brázdy již během dopoledních a časně odpoledních hodin a k iniciaci docházelo i na samotné studené frontě.

Labilita ovzduší se na různých místech Evropy velmi lišila. Nejsilnější byla zřejmě nad severní Itálií, kde se vyskytovala oblast s velmi vysokou vlhkostí mezní vrstvy (byly zde naměřeny hodnoty rosného bodu přes 20 stupňů Celsia). Tato vlhká vrstva však byla ještě před nástupem bouřek do této oblasti během dne promixována a rosné body klesly pod 20 stupňů Celsia, což mohlo být způsobeno i sušším vzduchem ze středních vrstev atmosféry, který se při přechodu Alp dostal i do nižších vrstev. Labilita byla podpořena i silným poklesem teploty s výškou, který byl způsoben zřejmě tzv. EML (Elevated Mixed Layer), což je suchá vrstva ve středních vrstvách atmosféry, která vznikne obvykle někde nad suchou nebo horskou oblastí, a je charakterizována poklesem teploty s výškou podobnou suché adiabatě (cca. 0,9 stupňě na 100 metrů) NB. Častěji se v Evropských klimatických podmínkách vyskytují profily atmosféry s poklesem teploty s výškou podobné vlhké adiabatě, což je cca. 0,6 stupně na 100 metrů. Tato EML se sice postupně rozpadala (promixovala s okolním vzduchem), ale i přesto její výskyt nad vlhkou mezní vrstvou vytvořil CAPE s hodnotami kolem 500 až 1000J/Kg, nad severní Itálií místy až 1500J/Kg.

Střih větru tohoto dne nebyl nijak hodně intenzivní s hodnotami DLS většinou mezi 15 a 20m/s, což způsobovala hlavně změna směru větru mezi jet streakem spojeným s odcházející krátkovlnnou brázdou a dalším silnějším jet streakem postupujícím nad severní Itálii v nočních hodinách následující noci (během následující noci střih větru nad severem Jaderského moře zesílil místy na 25m/s). Tento střih větru spolu s labilitu byl dost silný na to, aby se v SV Itálii, JV Rakousku, západním Maďarsku, v jižním Slovinsku a částech Chorvatska vytvořilo v odpoledních hodinách několik ničivých supercel, které však byly podpořeny ještě několika jinými faktory, převážně hodnotou helicity SRH-3, která v té oblasti dosahovala až 200m2/s2. V těchto supercelách byly hlášeny kroupy až 8cm v průměru (aerologické výstupy této oblasti ukazovaly silnou SRH spolu s dobrým rozložením lability ve výšce vhodné pro nárůst krup), ničivé nárazy větru a přívalové lijáky. Tyto supercely využily také téměř stacionárního frontálního rozhraní v oblasti, čímž u nich docházelo k nepřerušenému přísunu vlhkého vzduchu od jihu, ve kterém byly naměřeny výše zmíněné hodnoty rosného bodu kolem 20ti stupňů. Tato konfigurace vytvořila linii supercel, které se hlavně nad SV Itálie a Slovinskem udržely po dobu cca. šesti hodin, přičemž postupovaly pomalu na jih. Izolované bouřky nad východním Chorvatskem byly zřejmě také alespoň některé supercely. Tyto bouře se však vyskytly v pásu nejsilnější CAPE na východ od frontálního rozhraní, kde již byla SRH-3 slabší. Ve večerních hodinách došlo díky stabilizaci přízemní vrstvy klasicky ke zhoršení organizace supercelárních bouří, které se postupně začaly spojovat do velkého systému, který se také později spojil se systémem nad Maďarskem.

Trochu jiná situace byla více na západ nad Itálií, kam se ve večerních hodinách přesunula od SZ výšková brázda. Zde i večer došlo k iniciaci supercelárních bouří nad SZ Jadranského Moře. Tyto bouře se vyskytly v oblasti velmi silné CAPE a silné CIN, která byla „prolomena“ podporou na východ postupující brázdy. Tyto supercely postupovaly nad mořem na východ a situace na satelitu původně vypadala tak, že západní Chorvatsko, převážně poloostrov Istrie, bude zasaženo několika intenzivními supercelami (v trase bouří velmi silná labilita kolem 2000J/Kg CAPE, střih větru kolem 20-25m/s, silný přízemní střih větru, silná SRH-1 (helicita ve spodním kilometru) s hodnotami přes 200m2/s2). Dle těchto parametrů, které modely předpovídaly, bych očekával extrémní situaci na Istrii s několika (možná i silnými) tornády, obrovskými kroupami přes 5cm v průměru a velmi silnými nárazy větru. Dle těchto parametrů bych tuto situaci odhadl i na vydání nejvyššího varovného stupně číslo 3 Estofexem. Estofex však vydal jen stupeň číslo 2. Istrie nakonec byla zasažena silnými bouřemi, ale než nad ní supercely postoupily, došlo k linearizaci bouří a nad Istrií se již žádná izolovaná supercela nevyskytla. Linearizaci zřejmě způsobila oblast silné vorticity, která v silné labilitě iniciovala velké mnoství bouřkových buněk, které se zde následně spojily. Tento shluk bouřek postupoval následující noc k VSV a vyskytlo se na něm několik silněších nárazů větru a převážně velké srážkové úhrny a místní záplavy.

Ve střední Evropě došlo k iniciaci tohoto dne na pomalu na JJV postupující studené frontě kolem poledních hodin, a to jak nad Rakouskem, tak nad ČR. Bouřky na MCS v noci ze 7. na 8.srpna 2008 postupovaly k severovýchodu, a to převážně díky silnému předfrontálnímu LLJ, který je dokázal organizovat až do brzkých ranních hodin. Na těchto nočních bouřkách (které zřejmě byly tzv. „elevated storms“, což jsou bouřky, do kterých jde vlhká labilní vzduchová hmota z proudění LLJ a neberou energii z mezní vrstvy, která bývá v noci téměř vždy stabilně zvrstvená) se vyskytovaly celkem velké kroupy (nepotvrzená hlášení krup o velikosti kolem 2cm z Jihomoravského kraje) i silné nárazy větru, což u takovýchto nočních bouřek nebývá obvyklé. Během odpolende však nad severním Rakouskem začal rychle sílit přízemní tlak vzduchu, což podpořilo postup samotné fronty na jiho-jihovýchod. Mezitím se nad Českomoravskou Vrchovinou začaly tvořit zpočátku izolované bouřky, které způsobila labilita spojená s prohříváním zemského povrchu v oblasti pod brázdou, kde se vyskytuje studený vzduch ve středních vrstvách, což způsobilo rychlý pokles teploty s výškou. Postupně bouřkových buněk rychle přibývalo. Střih větu zde byl slabý, ale až 800J/Kg CAPE způsobilo výskyt místních krup. Přestože výskyt squall-line nebyl díky síle a orientaci střihu větru vůči frontě (téměř paralelní) očekáván, na Moravě k výsyktu squall-line v odpoledních hodinách došlo. Zřejmě jí zorganizoval tzv. Cold Pool, což je oblast mnohem studenějšího vzduchu pod bouří, na jejímž předním okraji dochází k iniciaci nových bouřkových buněk. Existenci tohoto cold-poolu potvrdil 5-6ti stupňový pokles teploty spolu s několika málo ničivými nárazy větru na Moravě. Ve večerních hodinách postoupila tato fronta z ČR na východ na Slovensko, ale bouřková aktivita pokračovala převážně v Maďarsku, kde se i večer vysykytovaly silné bouřky s kroupami a nárazy větru, přičemž jižně od Balatonu bylo hlášeno slabé tornádo. Výskyt tornáda byl zřejmě podpořen silnou labilitou i v mezní vrstvě ve večerních hodinách a střihem větru. Bouřky nad Maďarskem se později spojily do shluku, který přes noc postupoval na východ a vytopil ve středním Maďarsku několik sklepů.

Dobrá labilita se před frontou vyskytovala i na JV Polska. Vlivem fronty i působení krátkovlnných brázd zde také došlo k iniciaci bouřek. Střih větru spolu se silnější labilitou podpořily několik multicelárních bouří včetně alespoň jedné supercely na SV Polska. Na supercele bylo hlášeno tornádo (zřejmě jej podpořil silnější LLS v této oblasti), jinak Polsko tento den hlásilo převážně silné nárazy větru a krupobití. Během noci zde však došlo k útlumu bouřkové aktivity díky výrazně slábnoucí labilitě.
Foto 48.jpg
SITUACE 11. SRPNA 2008

11. srpna 2008 ovlivňovala počasí v Evropě rozsáhlá tlaková níže nad SZ Evropou spolu s brázdami, které jí obíhaly. Díky silnému proudění spojenému s touto níží se nad západní i střední Evropou vyskytoval celkem silný střih větru, který spolu s dostatečnou CAPE zejména nad Německem vytvořil podmínky pro organizované bouřky. Důležitá byla otevřená krátkovlnná brázda, která v odpoledních hodinách přešla Biskajský Záliv, a poté během noci postupovala rychle přes Evropu na východ. S touto brázdou byl spojen i MCS, který postupoval z Německa ve večerních hodinách do ČR. Na zadní straně tohoto konvekčního systému byla na radarových snímcích pozorovatelná cyklonální rotace (viz radarová animace výše), která před půlnocí přešla z Bavorska do Plzeňského a Karlovarského Kraje. Zda byla více podpořena brázdou nebo zda se jednalo o tzv. MCV (Mesoscale Convective Vortex) z radaru identifikovat nelze, ale analýza satelitních snímků by mohla napovědět více. Zbytek Evropy byl tento den typický horkými stabilními podmínkami (Středomoří a východní Evropa).

Výše zmíněný konvekční systém vznikl na frontálním rozhraní, které bylo tento den důležité pro iniciaci bouřek a v ranních hodinách se rozléhalo od JZ Francie přes jih a střed Francie, jižní Německo až po střední Polsko. Bouřky na tomto rozhraní byly četné a ovlivnily JV Francii, severní Itálii, Švýcarsko, jih a JV Německa, ČR a Polsko. Bouřky byly podporovány také krátkovlnnými brázdami, které obíhaly hlavní výše zmíněnou brázdu nad SZ Evropou. Výše zmíněné frontální rozhraní postupovalo během dne na sever vlivem výškové brázdy, která postupovala od západu. Toto rozhraní (teplá fronta) oddělovalo celkem suchou a dobře promixovanou vzduchovou hmotu severně od vlhčí vzduchové hmoty jižním směrem. Nad rozhraním se vyskytoval celkem rychlý pokles teploty s výškou, což vedlo k výskytu 500, místy až 1000 J/Kg CAPE, která však byla celkem různorodá, jelikož přízemní vrstvy nebyly na všech místech stejně provlhčeny. Postup nejsilnějšího výškového proudění nad rozhraním se ve střední Evropě odehrál až v pozdně večerních hodinách, kdy již CAPE výrazně slábla. Během pozdního odpoledne a brzkého večera však došlo k překryvu bouří, které měly k dispozici dostatečně silnou CAPE, a střihu větru o hodnotách kolem 15-20m/s DLS. Tyto bouřky ovlivnily převážně jižní Bavorsko, kde se dle ESSL vyskytovaly kroupy o průměru až 6cm! Nelze vyloučit, že během iniciace se vyskytlo několik supercelárních struktur, čemuž by napovídala i mírně zesílená helicita. Poté se bouřkové buňky spojily a na čele systému se vyskytoval nárazovitý vítr. Stabilizace přízemní vrstvy a tvorba LLJ zesílily přízemní střih větru, ale vzestupné proudy bouřek již byly díky absenci CAPE velmi slabé a nebyly izolované pro tvorbu tornád. Bouřkový systém vydržel být bleskově aktivní až přibližně do 2 hodin ráno, což však bylo podpořeno spíše přechodem maxima vorticity. Co se týče tornád, tak dle ESSL byla nad SZ Mnichova pozorována slabá tromba, která se vyskytla na ojedinělé slabé přeháňce před hlavním bouřkovým systémem. Přeháňka mohla být na jižním konci frontálního rozhraní, kde mohla využít zesílenou horizontální vorticitu, ale pro potvrzení její polohy vůči rozhraní by bylo třeba analyzovat detailněji satelitní data.
DSCN2373.JPG
SITUACE 12. SRPNA 2008

12. srpna 2008 se stejně jako předchozí den vyskytovala velká výšková brázda nad SZ Evropou (konkrétně nad Irskem) se silnou a rozlehlou tlakovou níží nad Britskými Ostrovy. Kolem této brázdy obíhal silný jet-stream, který proudil od severu Pyrenejského Poloostrova přes střední Francii nad SZ Německo. Tuto brázdu obíhalo také mnoho kratších brázd, které byly důvodem deštivého a místy bouřkového počasí v severní a střední Evropě, zatímco horké a stabilní počasí převládalo nad Středomořím, východní a jihovýchodní Evropou.

Asi nejzajímavější bouřková situace dne se vyskytla v západním a severozápadním Německu, kde bylo hlášeno několik slabších supercel doprovázených kroupami do 2-3cm v průměru, nárazovým větrem a několika tornády. Důvodem těchto bouřek byla brázda spolu se silným jet-streamem, která přešla od západo-severozápadu severozápadní Německo v dopoledních hodinách a severovýchodní Německo v časně odpoledních hodinách. Jednalo se o stejnou brázdu, která podpořila bouřky nad Francií předchozí noc. Nad Německo ale postoupila v dopoledních hodinách, kdy již docházelo k insolaci a prohřívání přízemních vrstev, což bylo důvodem bouřek iniciovaných z mezní vrstvy již v dopoledních hodinách. Brázda byla spojena se silnou baroklinickou vlnou a bouřky se zde tvořily v rozsáhlém teplém sektoru charakterizovaném teplou a vlhkou vzduchovou hmotou, kde přízemní proudění převažovalo od jihu. Studená fronta se ve 13:00SELČ rozléhala přibližně od Amsterdamu přes Luxemburg po Dijon. Střih větru v této oblasti byl také velmi silný díky výskytu jet-streamu o síle 60m/s v hladině 300hPa a 45m/s v hladině 500hPa. Nad oblastí se zároveň vyskytoval tzv. „left exit“ neboli levý výstup proudění z jet-streamu, který podpořil divergenci ve vyšších vrstvách atmosféry. Tyto podmínky vytvořily jak silný rychlostní i směrový střih větru (25-35m/s DLS) tak silnou helicitu pro bouře iniciované z mezní vrstvy. Hodnoty LLS byly 12-15m/s a SRH1 přes 200m2/s2 se 100-150m2/s2 SRH3, na SV Německa o něco slabší. Hodnoty přízemní lability se pohybovaly mezi 500 a 1000J/Kg. Tyto hodnoty tvořily podmínky vhodné pro rotace v bouřích. Silná přízemní buoyance parcel vzduchu také napomohla rotaci potřebné pro vznik tornád.

První supercely se vyskytly v SV Belgii a JV Nizozemí s dalšími supercelami vznikajícími během odpoledne více na jihu v Německu. Hlášena byla alespoň 2 tornáda, z nichž jedno poničilo střechy na několika domech. Tyto supercely se později přesunuly do severu středního Německa. Oproti původním předpokladům však k výskytu četných intenzivních bouří nedošlo, což bylo způsobeno hlavně výše zmíněnou slabší labilitou (do 1000J/Kg) a faktem, že velmi silný střih větru se vyskytoval převážně v hladině nad 4km a v mezní vrstvě s téměř nulovým střihem mezitím.

Celkem silná labilita se vyskytla i v JV Bavorsku a SZ Rakousku, kam jsme podnikli výjezd. Byla způsobena především vlhkou mezní vrstvou, nad níž klesala rychle teplota s výškou. Spolu s labilitou zde byl také dostatečně silný střih větru. V této oblasti došlo k vývinu několika multicelárních bouří, ve kterých bylo na několika málo místech hlášeno slabé krupobití a nárazovitý vítr.
Foto 19.jpg
SITUACE 14. SRPNA 2008

14. srpna 2008 se nad severozápadní Evropou vyskytovala velmi silná brázda ve vyšších vrstvách, která začala ve večerních hodinách slábnout a postupovat na východ a ovlivňovala počasí nad většinou Evropy. Celkem silná krátkovlnná brázda obíhala tuto brázdu a ve večerních hodinách postoupila nad Pyrenejský poloostrov. V jihozápadním proudění před brázdou docházelo k advekci horké vzduchové hmoty ze severní Afriky do Středomoří a dále na sever. Tato teplá advekce ovlivnila ve večerních a nočních hodinách i sever Itálie, kde se vyskytovala vysoká vlhkost v mezní vrstvě. Zároveň se nad Itálii dostala ve večerních hodinách i slabá „Elevated Mixed Layer“, způsobující rychlý pokles teploty s výškou ve středních vrstvách atmosféry, což vedlo na rozsáhlém území k mírné labilitě o hodnotách 500-1000J/Kg. Nejvíce lability se dle modelů nacházelo nad severem střední Itálie a severem Jadranského moře. Více na sever nad Rakouskem byla labilita ovzduší již slabší, ale podmínky pro výskyt bouřek zde byly dobré a během noci na 15.8. Rakousko ovlivnilo několik bouřkových systémů. Tyto systémy především postupovaly od JZ ze SV Itálie a Slovinska a v časných ranních hodinách 15. 8. bylo v jižním Rakousku hlášeno několik výskytů krup kolem 3cm v průměru, což je na ranní hodiny celkem neobvyklé. S přihlédnutím ke střihu větru DLS o hodnotách kolem 30m/s však nelze vyloučit výskyt slabší supercely či silnější multicely, která mohla mít tyto kroupy na svědomí.
Foto 34.jpg
SITUACE 15. SRPNA 2008

15. srpna 2008 byl pro střední Evropu velmi významný bouřkový den, během něhož došlo k vývinu několika silných HP supercel. Tyto supercely zasáhly také sever Středomoří a SZ Balkán a vyskytovaly se v pásu od střední Itálie po Polsko. V supercelách se vyskytovaly obří kroupy i velmi silný nárazovitý vítr a dokonce došlo ke vzniku významného a v Evropě celkem vzácně silného tornáda, jehož síla byla na Fujitově stupnici označena na základě průzkumu škod jako vysoké F3 s náznaky škod dosahujícím tornádu F4 (z pětistupňové škály). Dle informací na ESWD (www.eswd.eu) se jednalo o dlouho trvající chvílemi až 1km široké „wedge tornádo“, které během přibližně hodiny urazilo desítky kilometrů. Mohlo se však jednat o jednu mezocyklónu, která vytvořila tornád více. Údajně mělo tornádo na svědomí 15 zraněných a bohužel i lidské životy. Dle nahlášených pozorování a postupu bouře na radaru lze říci, že vzniklo SV od Jeseníků, postupovalo na SSV mezi Katowicemi a Opolí a rozpadlo se poblíž města Čenstochová.

Problémy působily tento den i slabší bleskové povodně. Díky téměř paralelnímu proudění vůči frontě postupovaly bouře (většina zřejmě supercelární) jedna za druhou ve velmi podobné trase nebo se jejich trasy křížily – oblasti byly zasaženy několika silnými bouřemi během několika hodin. Jelikož se jednalo i o HP supercely v prostředí s vysokou vlhkostí v mezní vrstvě, produkovaly velké množství deště. Místa zasažená několika bouřemi (dlouhotrvajícími supercelami) se vyskytovala hlavně východně od Alp v Maďarsku, na Z Slovenska a v Beskydech. Několik pravděpodobných supercel přešlo i V Alpy, ale orografie zde zřejmě měla negativní vliv na jejich organizaci.

Velmi důležitým faktorem situace byla silná a dynamická brázda ve vyšších vrstvách, která postupovala během dne přes Francii a Alpy k východu a stále sílila (ve večerních hodinách se nacházela nad Alpami). Brázdu doprovázelo extrémně silné větrné pole, což vytvořilo velmi dobrý střih větru (DLS) dosahující místy na Evropu a letní roční období velmi vysokých hodnot kolem 25-30 m/s. Nejsilnější střih byl nad severem Středomoří, ale během odpoledne a večera rychle sílil i východně/severovýchodně od Alp, kde DLS vystoupal na hodnoty 25-35m/s, což vedlo k rozsáhlému pásu překryvu silné lability a extrémního střihu větru od severu Itálie až po severní Polsko. Labilita dosahovala hodnot kolem 1000 J/Kg díky vysoké vlhkosti mezní vrstvy a rychlého poklesu teploty s výškou ve středních vrstvách. Místní MUCAPE dosahovala i přes 1000J/Kg. Co se přízemního střihu týče, LLS měl hodnoty do 20m/s a to především díky silné přízemní tlakové níži, která postupovala od jihu východně od Alp přes Rakousko a Moravu až do Polska. Severně od této níže docházelo k advekci teplého vzduchu. Střih v hladině 0-3km dosahoval hodnot kolem 25-35m/s. Helicita dosahovala také vysokých hodnot s maximem nad severním Polskem, ale silná byla celým pásem na jih až po sever Jadranského Moře. Maxima helicity byla podél výše zmíněného zvlněného rozhraní. Díky formující se přízemní tlakové níži nad Polskem se zde rozhraní přetransformovávalo v na sever postupující teplou frontu, zatímco více na jihu nad střední Itálií, Rakouskem, ČR a JZ Polskem, ve frontu studenou. V oblasti rozhraní docházelo k překryvu tohoto střihu větru s výše zmíněnou labilitou.


Před brázdou docházelo k silné teplé advekci v jihojihozápadním proudění, což vedlo k horkému letnímu stabilnímu dni v centrálním Středomoří, JV a východní Evropě (východně od rozhraní i ve střední Evropě). Tyto východnější oblasti (dále na V od fronty) ovlivňovala v teplé advekci silná inhibice. Dle aerologických výstupů zde teploty v 850hPa dosahovaly 22-25 stupňů. Do SZ Evropy naopak proudila mnohem chladnější a stabilnější vzduchová hmota. V přízemní vrstvě se rozléhalo již zmíněné stagnující vlnící se frontální rozhrání, jehož poloha byla přibližně od Alp přes střední Polsko až po západní Rusko. Toto rozhraní dělilo výše zmíněnou horkou vzduchovou hmotu na východ od něj od té mnohem studenější a sušší hmoty západním směrem. Právě na tomto rozhraní iniciovala většina bouřek dne. V oblasti fronty se vyskytovala i silná LL CAPE (Low Level CAPE).

Po přechodu MCS v noci na 15. srpna se ve V/JV Rakousku a na Moravě dočasně vyjasnilo. Díky advekci teplého vzduchu od východu a insolaci docházelo k rychlému obnovení a vzestupu CAPE. Kolem poledne začal od JZ přecházet impulz vorticity, což vedlo k první sérii bouří v oblasti. Bouře postupovaly od J a JZ Rakouska přes V Rakousko a Z Maďarsko na JZ Slovensko. Vyskytovaly se v nich četné kroupy do 5cm v průměru (dle hlášení, nelze vyloučit ojedinělé větší). Na přední straně maxima vorticity došlo k další iniciaci v oblasti orografie kopírující hranice s Polskem. Tyto bouře se během postupu do Polska rychle zorganizovaly a došlo zde k výskytu velmi silné supercely s výskytem výše zmíněného ničivého tornáda. Podmínky pro vznik tornád byly velmi dobré se zesilujícím přízemním střihem a helicitou spolu s velmi silnou přízemní labilitou. Silná tornáda byla očekávána a Estofex vydal pro SV Polsko stupeň číslo 3, který pak večer rozšířil i na Moravu a Z Slovensko. V předpovědi se o možnosti silných tornád zmiňoval.

Bouře se na rozhraní vyskytovaly i celou následující noc. Během noci jejich intenzita slábla, ale zřejmě stále supercelární izolované bouře postupovaly celou noc na SV přes Beskydy a východ ČR dále do Polska, podporovány intenzivní výškovou brázdou (silná výšková divergence, velmi silná přízemní (0-2km) konvergence a zesilující přízemní tlaková níže postupující přes W Maďarsko na sever, jež podpořila velmi silnou 0-3km helicitu s hodnotami do 400 m2/s2 v západním Maďarsku a V Rakousku). Další intenzivní supercely postupovaly do této oblasti v první polovině noci od jihu přes Z Maďarska v prostředí s touto helicitou a rosnými body do 23 stupňů! Osobně jsem zažil 2 podobné noční situace v USA, kdy supercely produkovaly jedno tornádo za druhým. Velmi mě překvapuje absence nahlášených škod tornádem ze západního Maďarska, popř. JZ Slovenska, zejména u jedné velmi intenzivní supercely. Myslím, že je celkem pravděpodobné, že na dlouhých rovných polích v Maďarsku, která mohla být již v srpnu sklizená, případné tornádo (tornáda) výrazné škody nezanechalo a v noci zde tornádo nikdo, kdo by jej nahlásil, nezpozoroval. Od těchto supercel se na SZ směrem na Moravu a východ Vysočiny táhly pásy intenzivních stratovitých srážek, které přinášely další vydatné srážky v oblasti, kde již v tu dobu převládala od Z studená advekce.

Co se Polska a oblastí více na sever týče, po přechodu ranního MCS pokrýval většinu Polska teplý sektor. V tomto sektoru se vyskytovala vzduchová hmota s rosnými body v mezní vrstvě o hodnotách kolem dvaceti stupňů (nejvíce v oblastech konvergence poblíž front). Přízemní střih zde během dne prudce zesílil. Na teplé frontě a poblíž centra tlakové níže dosahoval LLS hodnot až kolem 20 m/s, 0-1km helicita více než 300m2/s2 a 0-3 střih větru kolem 25m/s. Poblíž teplé fronty (zejména severně od ní) se vyskytovaly nízké hodnoty LCL (Lifted Condensation Level – výška základny mraků). Tyto podmínky byly více než dobré pro tvorbu silných rotací ve spodních částech bouři. Přímo na frontě se zde vyskytovaly spíše shluky bouří, což mělo negativní efekt pro tvorbu mezocyklón, ale nejvýchodnější buňka se po přesunu na rovinatý terén severně od Jeseníků dokázala v těchto podmínkách velmi rychle zorganizovat a vyprodukovat výše zmíněné silné tornádo. Pomohl jí určitě i pravostáčivý postup, což ještě zesílilo relativní helicitu vůči bouři. Později odpoledne zesílilo díky poklesu tlaku východně od Alp a vývinu nočního LLJ nad Panonskou planinou přízemní proudění ještě více (ve hladině 850hPa 20-25m/s) a je velmi pravděpodobné, že i supercely v Polsku (a na Slovensku) vyprodukovaly kromě gigantických krup více tornád než ta, která byla nahlášena. Tyto supercely také páchaly škody velmi silným nárazovitým větrem a v několika případech bylo složité rozeznat škody silným větrem od tornadických škod. Ve večerních hodinách se na rozhraní vyskytovala linie (fronta) supercel od míst mezi Varšavou a Lodží po Krakov a Bratislavu. Jak již bylo zmíněno, celou následující noc postupovaly nové a nové pravděpodobné supercely od jihu po rozhraní přes Z Slovensko a V Moravu dále k severu do Polska. Během noci se polské bouře v severní polovině Polska spojily do celkem silného MCS, který postupoval dále na SV do Litvy a ostatních států v okolí.

Nad JZ Polska došlo také k překryvu velmi silného střihu větru a lability, ale směr větru byl téměř stejný ve všech hladinách. Několik nočních bouří (zřejmě také supercel) se vyskytlo i nad severem Jadranského moře. Tyto bouře se poté spojily ve slabší MCS a postupovaly do J Rakouska, kde již byla v noci labilita slabší a kromě intenzivního deště a zřejmě menších krup tyto bouře nic víc nepřinesly.
Foto 6.jpg
SITUACE 19. SRPNA 2008

19. srpna 2008 postupovala přes Severní moře tlaková níže, která způsobovala bouřkové počasí na několika místech Evropy. Bouřky se vyskytovaly poblíže středu této níže a na celkem teplotně nevýrazné studené frontě, která se rozléhala od Polska po Španělsko. Podél této fronty docházelo k akumulaci přízemní vlhkosti s hodnotami směšujícího poměru mezi 10-11g/kg, což vedlo k hodnotám 500-1000J/Kg CAPE. Frontu zároveň přecházela oblast suchého vzduchu v hladině cca. 700hPa, což vedlo k dalšímu navýšení potencionální lability. Podél fronty se zároveň vyskytoval střih větru o hodnotách 18-22m/s. O něco silnější labilita se vyskytovala ten den nad Ukrajinou a Ruskem, kde byl ale střih větru většinou slabší (kolem 10m/s).

Co se samotné bouřkové aktivity týče, nejvíce místních bouřek se vyskytovalo v JV Francii a směrem na SV do jižního Německa (přibližně mezi francouzským pohořím Massif Central a Bavorskem). Více na sever bylo bouřek díky přízemní divergenci proudění a dočasné advekci negativní vorticity v odpoledních hodinách méně. Bouřky byly díky střihu větru a helicitě kolem 100-150m2/s2 dobře organizované ve formě multicel a dle našeho pozorování a měření se pravděpodobně vyskytla alespoň jedna supercela, která by definitivně musela být potvrzena daty z Dopplerova radaru (raději dvou z různých směrů). Místy byly bouřky doprovázeny kroupami, jižně od Norimberku dle ESWD o průměru až 5cm (díky ne tak silné labilitě se také zřejmě jednalo o supercelu. Multicela by zřejmě tak velké kroupy při labilitě cca. 1000J/Kg nevytvořila). Dle modelu GFS měl 0-1km střih větru rychlost 8m/s, ale dle aerologických výstupu se jevil o něco silnější (slabě and 10m/s). Jediné tornádo se ale vyskytlo v přeháňce na severu Německa, jehož důvodem byla zřejmě silná 0-3km labilita kolem 150-250J/Kg vedoucí k silným vzestupným proudům a tzv. „vortex stretching“. Silnější střih větru (kolem 12m/s) byl modely předpovídán pro Sasko a Z Polsko spolu s helicitou do 200m2/s2, ale labilita byla v této oblasti o něco slabší. Byly zde dobré podmínky pro tvorbu supercelárních bouří, ale problémem byl vývin hodně bouřkových buněk v jednu dobu, což způsobilo nárůst do MCS a zamezilo případným krátkodobě supercelárním jádrům zůstat izolovaná a lépe se organizovat. Rychlý vývin MCS byl zřejmě dán silnou synoptickou podporou na čele suchého vzduchu ve středních vrstvách.
Foto 1.jpg
SITUACE 28. SRPNA 2008

28. srpna 2008 se naše území nacházelo jižně od jet-streamu, který proudil zonálně (od západu k východu) přibližně od severu Britských Ostrovů přes jih Skandinávie po Rusko. Po tomto jet-streamu postupovalo několik krátkovlnných brázd směrem k východu. Nejsilnější z nich postupovala přes Skandinávii do Pobaltí. Tuto brázdu obíhal celkem silný jet i ve středních vrstvách atmosféry a poskytoval synoptickou podporu nad Finskem, zatímco nad Baltským mořem sílila přízemní tlaková níže. Více na jih se nad Jadranem vyskytovala slabá výšková brázda, která byla propojená s výše zmíněnou brázdou a postupovala na východ. Nad JZ Evropou převládala výšková výše. Nad Pyrenejský poloostrov postupovala velmi teplá vzduchová hmota východně od „cut-off low“ neboli od hlavního proudění odstřižené tlakové níže, která se nacházela nad Atlantikem.

Situace v ČR nebyla nijak bouřkově výrazná a na celém území se vyskytlo jen několik izolovaných bouřkových buněk v jižních Čechách. Labilita byla podpořena studenějšími středními vrstvami atmosféry díky oblasti nižšího tlaku mezi výše zmíněnými nížemi. Odpolední insolace vytvořila několik set J/Kg CAPE. Bouřky vznikly JV od Prachatic a byly vázány na orografii. Prvotní bouřková buňka trvala jen velmi krátce a následovala jí druhá, která vznikla na jejím outflow (prvotní impulz této druhé buňky byla zřejmě také ta stejná orografie, která vytvořila na JV postupující kupovitou oblačnost, která ale nedosáhla potřebné výšky. Tuto oblačnost ale outflow první bouřky zesílil a vytvořil tak druhou krátkodobou bouřku). Druhá buňka trvala přibližně 30 minut a vznikla i zanikla v oblastech JV od Budějovic. Pozůstalé pásmo deště přešlo hranice do Rakouska, kde se poté rozpadlo.
Videa, fotky a informace o bouøkách
Neplatim.cz - nová on-line databáze neplatičů
Tyto stránky však nebudou jen o bouřkách. Časem přidám i mé pozorování zatmění Slunce a měsíce.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one