Pozorujete rádi blesky, když se zrovna kolem v létě přežene bouřka? Čtěte dále, protože tyto stránky jsou určeny pro každého, kdo má alespoň trochu rád bouřky.

Stormchasing 2012

Rok 2012 začal opravdu zajímavě. Hned první lednové dny přinesly do Evropy několik bouřek a pro mě zajímavých měření. První událostí byla intenzivní studená fronta, která mě přešla v prvním lednovém týdnu v Oxfordu. Na této frontě jsem měření neprováděl, jelikož se jednalo o velmi slabou a frontálně podpořenou konvekci. Nevyskytovaly se žádné bouřky, ale při přechodu fronty jsem změřil náraz 109km/h, přičemž silně pršelo a kdybych neměl dobrou pláštěnku, vypadal bych jako po pádu do rybníka. Tímto měřením jsem bohužel obětoval anemometr, který mi sloužil 4 roky. Déšť na čele fronty padal horizontálně. Video jsem však nepořídil (musel bych mít vodovzdornou kameru) a měření také nedělal, tak tuto událost uvádím jen jako zajímavost a článek o ní již psát nebudu.


Hned o dva dny po této frotně postupovala velmi silná studená fronta přes Německo k jihu. Estofex (www.estofex.org) dokonce vydal 50ti procentní bouřkovou zónu a v ní stupeň číslo 2 pro Německo, což je v lednu velmi vzácné (naposledy byl lednový stupeň 2 Estofexem ve střední Evropě vydán v roce 2007 při intenzivní tlakové níži Kyril). Na tuto frontu jsem si počkal v Německu mezi Magdeburgem a Hamburkem a od 4 hodin ráno jsem se jí držel téměř celý den a dojel jsem s ní až do oblasti jižně od Mnichova. Během měření jsem zaznamenal desítky blesků (několik čárových), sněhové vánice s blesky, po dálnici jsem několikrát projel až sedmistupňový teplotní rozdíl na frontě a na čele fronty jsem změřil krupičky o maximální velikosti 0.4cm. Zajímavý byl silný nárazovitý vítr před frontou, který se okamžitě po příchodu krupiček na čele fronty uklidnil. Na leden se jednalo o celkem vzácnou událost, i když studené fronty s bleskovou aktivitou se téměř každoročně převážně v Německu vyskytují. Zajímavé ale je, že velká většina jak frontálních tak izolovaných zimních bouřek při přechodu českých hranic rychle ztratí na intenzitě a rozpadnou se. Několik takových případů jsem letošní zimu pozoroval. Nevím, zda na toto téma existuje nějaká studie, ale zřejmě na to má velký vliv orografie obklopující většinu ČR.


Leden i únor mi poskytli hodně zimních bouřek, což mě vedlo ke zjištění, že kosmické částice reagují se zimními bouřkami úplně jinak než s bouřkami letními. Možná by se dal vysvětlit i fakt, proč zimní bouřky, které mají mnohem nižší odrazivost a většinou i výšku než bouřky letní, produkují mnohem více blesků než by vyprodukovala bouřka s podobnou odrazivostí i výškou v letních měsících. S velkou pravděpodobností na to má vliv nízko položená nulová izoterma, ale přesné vysvětlení této otázky neznám stejně jako zatím nevím, proč nám počítačový model nedokáže zapojit do statistiky klasických letních bouřek data z bouřek zimních. Znamená to, že kosmické částice reagují na náboj v zimních bouřkách úplně jinak než na náboj v letních bouřkách, ale zatím nevíme proč.


První polovina března do ČR a okolí téměř žádné bouřky nepřinesla, ale koncem března (23. a 24. března) se nad ČR vyskytovala výšková tlaková níže, která přinesla na březen silné bouřky na Plzeňsko a do Jihočeského a Středočeského kraje 23.března a do Rakouska převážně do okolí města Linz 24.března. V těchto bouřkách se vyskytovala četná krupobití (kroupy byly malé, ale na mnoha místech pokryly krajinu souvislou vrstvou tak, že vypadala jako zasněžená v zimě) a na březen silná blesková aktivita.


I první dubnové dny přinesly několik bouřek ne přímo do ČR, ale změřil jsem jeden menší konvektivní systém, který postupoval z Rakouska do Maďarska a následně na jižní Slovensko. V tomto systému jsem také změřil data v několika intenzivních kroupových jádrech, kde kroupy nepřesahovaly 1.5cm, ale jejich vrstva místy proměnila krajinu v zimní. Od poloviny dubna jsem se zatím zdržoval převážně v Anglii, kde jsem také změřil několik bouřek. Většinou je doprovázela slabá blesková aktivita, ale četná krupobití často tvořící vrstvu. Zatím nejlepším měřením i pozorováním zároveň byl výskyt tromby na silné bouřkové buňce 20.dubna, která se vytvořila poblíž města Scunthorpe v hrabství Linclonshire na východě Anglie. Na přelomu května a června jsem s kolegy byl v USA, kde jsme změřili data z 5ti tornád a mnoho kroupových jader a bleskově aktivních bouřkových MCS (bouřkových systémů).

Červen a červenec přinesly také mnoho dobrých měření a zajímavých výjezdů. Za zmínku stojí 5.července, kdy se vyskytla rozdělená supercela (splitting storm - situace, kdy se z jedné bouře vytvoří 2 na opačné strany postupující supercely) na polské straně Krkonoš a následná téměř stacionární multicela. Supercela vyprodukovala kroupy minimálně 8cm v průměru a multicela bleskové povodně na polské straně.

Srpen až listopad přinesly také několik zajímavých výjezdů, ale žádný nestojí za extra zmínku. Poslední výjezdy roku jsem uskutečnil v prosinci, kdy se vždy jednalo jen o několik málo změřených blesků ve slabých sněhových nebo dešťových přeháňkách.

Videa, fotky a informace o bouøkách
Neplatim.cz - nová on-line databáze neplatičů
Tyto stránky však nebudou jen o bouřkách. Časem přidám i mé pozorování zatmění Slunce a měsíce.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one