Pozorujete rádi blesky, když se zrovna kolem v létě přežene bouřka? Čtěte dále, protože tyto stránky jsou určeny pro každého, kdo má alespoň trochu rád bouřky.

5. července 2012: Train-echo částečně tvořené supercelami a následná večerní squall-line

Obří kroupy

Obří kroupy

Synoptická situace
Synoptická situace
SITUACE 5. ČERVENCE 2012

5. července 2012 byl ve střední Evropě bouřkově významný den. Co se týče našich měření v ČR a okolí z roku 2012, jednalo se o nejúspěšnější výjezd jak díky počtu změřených blesků, tak dlouhému sledování intenzivního částečně supercelárního bouřkového systému z velmi malé vzdálenosti, tak velikostí krup, které jsme za jednou ze supercel našli. Největší kroupa měla 8.4cm v nejširším průměru, což byl doposud můj i otcův osobní rekord!

Nad západní Evropou se toho dne vyskytovala celkem stacionární od hlavního proudění odstřižená tlaková níže, jejíž střed se nacházel nad severozápadní Francií. Tuto níži/brázdu obíhalo maximum vorticity, které tento den ovlivnilo převážně Francii a Španělsko. Střed této brázdy následující noc postoupil nad Německo, zatímco silné výškové proudění kolem této níže zůstalo jižněji nad Španělskem a jižní Francií. Před touto brázdou/níží panovalo ve střední Evropě jihovýchodní proudění, které umožnilo, aby se do oblasti ČR dostala přes Maďarsko kolem Alp teplá a na vlhkost bohatá vzduchová hmota. Nad ČR se zároveň ve středních vrstvách atmosféry vyskytoval suchý vzduch s poklesem teploty blížící se suché adiabatě (tzv. Elevated Mixed Layer). Rychlý pokles teploty s výškou se však vyskytoval i nad Německem a Francií.

Jak jsem již psal, rozsáhlá advekce teplé a vlhké vzduchové hmoty vytvořila ideální podmínky pro rozvoj intenzivních bouřek v ČR a okolí. Bouřky se nejprve začaly tvořit/pokračovaly z předchozí noci v ranních hodinách na studené frontě, která se nejprve nacházela nad východní Francií, Beneluxem a západním Německem. Další frontální rozhraní, které bylo ještě, co se týče vlhkostního gradientu, silnější, se během dopoledne vytvořilo na čele advekce teplého vzduchu a postupovalo do východního Německa směrem k severozápadu. Na tomto rozhraní se následující noc vytvořila další slabá níže, která diktovala postup konvekčních systémů následující noci.

Co se týče zbytku Evropy, tak ve východní Francii během dne zesílilo jižní proudění, a na studené frontě zde, jak jsem již psal, vzniklo několik bouřek již v ranních hodinách. Tyto bouřky měly místy tendenci k tzv. back-buildningu neboli setrvání na místě či postupu proti proudění. Byly však vázány na frontu, která postupovala pomalu k východu směrem do Beneluxu a západního Německa, a tak nijak extrémně dlouho nad jedním místem nesetrvávaly. Zároveň v této oblasti Evropy nebyla natolik vlhká přízemní vzduchová hmota, a problémy s lokálními záplavami zde byly minimální. Jednalo se zde převážně o multicelární bouře podpořené střihem větru DLS kolem 15m/s a místy se vyskytovaly kroupy o průměru 2-3cm. Ve večerních hodinách se z těchto bouřek vytvořil MCS, který postupoval na východ, způsobil několik menších problémů se záplavami a večer se spojil i s bouřkami v oblasti ČR.

Pro severní okraj ČR, JV Německo (okolí Drážďan) a JZ Polsko vydal v ranních hodinách Estofex stupeň číslo 2 na velké kroupy. Podmínky pro obří kroupy zde byly dostačující. EML ve středních vrstvách, vysoká vlhkost v přízemní vrstvě a dostatečný, i když spíše slabší, střih větru kolem 10m/s. Labilita se pohybovala mezi 1000 a 2000J/Kg CAPE. Tato oblast se středně vysokou labilitou ovzduší se rozléhala od jižního Německa po Itálii, Balkán a na sever až k Baltskému moři. Nejvíce blesků tohoto dne se vyskytlo v MCS na frontě, která se rozléhala od Baltských Států přes východní a střední Německo až po SZ Itálii. Bouřky v oblasti ČR nejprve vznikaly poblíž orografie a na outflow z bouřek předchozí noci. Nejprve se jednalo o spíše izolované bouřky, které často produkovaly celkem velké kroupy. Nejvíce hlášení krup o velikosti 3cm a více přišlo tohoto dne z Rakouska a JV Německa a západního Polska. V oblasti Jelení Hory v Polsku vyprodukovala jedna téměř stacionární supercela, kterou podpořila silná labilita, 0-3km střih větru kolem 10m/s (převážně v oblasti frontálního rozhraní více na západ, ale z místa výskytu supercely aerologický výstup nemám) a svoji roli mohlo hrát i kolmé jižní proudění přes Krkonoše. Tato supercela vznikla na polské straně západních Krkonoš jako moc pěkný případ tzv. splitting storm, což je situace, kdy se z jedné bouře vytvoří levostáčivá a pravostáčivá supercela. Dle helicity se pak většinou jedna bouře rozpadne a druhá udrží. V tomto případě se jako ve většině splitting storms udržela pravostáčivá bouře, která několik hodin velmi pomalu postupovala severně od Krkonoš Polskem. Jižněji nad ČR docházelo za jasné oblohy v jižním proudění k velmi silné labilizaci ovzduší. Bouřky se zde však až do podvečera netvořily díky relativně silné CIN (inhibici), která zabránila vývinu kupovité oblačnosti a velmi vlhká vzduchová hmota se tak prohřívala, až dokud nenarazila na Krkonoše. Tímto způsobem měly bouře severně od Krkonoš neustálý přísun teplého a velmi labilního vzduchu od jihu. K rychlému vývinu intenzivních bouřkových buněk tedy docházelo až díky Krkonoším a přímo v oblasti Krkonoš a hned na sever od hřebenů se celý den tvořila četná kupovitá oblačnost, která se však díky jižnímu proudění přesouvala do Polska, a nové bouřkové buňky vznikaly až na polské straně. Tyto na původní pravostáčivou supercelu nevázané bouřkové buňky po asi hodině „odstřihly“ přísun vlhkého vzduchu do této supercely, která se poté rozpadla, ale z těchto dalších bouří vznikl téměř stacionární systém (tzv. Train-echo neboli vlakové echo, kdy postupuje jedna bouře za druhou po téměř stejné trase). V tomto případě se o nejvyšší vrcholky Krkonoš (Sněžka a okolí) po dobu několika hodin iniciovaly stále nové bouřkové buňky, které díky neměnícímu se proudění postupovaly celkem pomalu stejným směrem jedna za druhou. Pokud se občas toto „vlakové echo“ přerušilo, jižní bouře (tzv. tail-end Charlie) brzy jevila supercelární charakteristiky. Výsledkem byly minimálně 2 supercely s ojedinělými kroupami přes 8cm v průměru a krátce po rozpadu systému nastaly bleskové povodně (viz video v odkaze „Video z výjezdu“ výše). Při přehrání radarové animace (odkaz nad článkem) sledujte výše popsanou bouři severně od Krkonoš. Je zde velmi dobře vidět, jak určitá místa v této oblasti byla několik hodin pod velmi silnou odrazivostí a dle sumace radaru zde srážkové úhrny během několika hodin výrazně přesáhly 100mm! Více na východ od JV Polska po Balkán se tak velké kroupy již nevysktovaly a v bouřkách byl spíše hlášen silný nárazovitý vítr. Důvodem mohla být slabší labilita a chybějící EML. Bouřky pokračovaly i následující noc ve formě MCS podpořené frontálním rozhraním a cyklogenezemi na něm. MCS následující noc přešly východní Německo, severní Polsko a Benelux zatímco ve středním Německu během noci vznikl další slabší MCS.



SHRNUTÍ VÝJEZDU

Na výjezd jsme vyjeli v časně dopoledních hodinách z Prahy. Nejprve nás zaujala na dopoledne celkem silná bouře v oblasti Plzně, která se vyskytovala na rozhraní (teplé frontě) vlhkého vzduchu více na jih od suššího vzduchu severně. Postupovala spolu s rozhraním pomalu na sever, ale vyjet na ní nebylo zrovna nejlepší rozhodnutí. Sice jsme nějaké měření stihli, ale tato bouře se brzy rozpadla. Pokud bychom na ní nejeli, mohli jsme být mnohem blíže místu iniciace bouře polské. Po rozpadu bouře jsme jeli směrem na Drážďany, kde jsem původně plánoval čekat, ale ještě než jsme opustili ČR, došlo na severní straně Jizerských Hor k iniciaci. Během cesty do této oblasti nás ještě „zdržela“ bouřka iniciovaná v Německu. Pár desítek blesků jsme na ní sice změřili, ale oproti očekávání, že začne prudce sílit, se tato bouře rozpadla. Důvodem rozpadu byla zřejmě subsidence způsobená bouří polskou.

Po rozpadu bouře jsme vyjeli do Polska, což byla vzhledem k situaci jasná volba. Blíže nám byla sice výše popsaná levostáčivá bouře, která se předtím odpojila od polského systému, ale ta postupovala celkem rychle na severozápad a slábla. Do Polska jsme se přesunuli celkem rychle po Německé dálnici A4. Bouře byla již zdálky impozantní. Jelikož už však byla téměř 2 hodiny téměř nad jedním místem, začalo v oblasti docházet ke slabším bleskovým povodním. Díky rovinaté krajině zde však voda nepáchala takové škody jako východně od Jelení Hory. Jen nás díky zaplaveným silnicím o pár desítek minut zdržela. Když jsme z oblasti povodní vyjeli, snažili jsme se držet co nejblíže jádru supercely, ale tak, abychom nevjeli pod její vzestupný proud produkující kroupy přes 8cm v průměru. Z této supercely jsme získali celkově nejlepší supercelární měření, které doposud (duben 2013) mám. Díky zalesněné krajině bohužel nebyl výhled na její strukturu, ale kroupy, které jsme za ní našli, byly opravdu obří. Největší měla 8.4cm v průměru, čímž překonala můj osobní rekord, který je stále nepřekonán (duben 2013). Při dopadu mohla být i trochu větší, protože jsme odhadli, že dopadla 4-8 minut před naším příjezdem a teplota vzduchu v oblasti dosahovala 21 stupňů.

Jak jsem již psal výše, tato supercela se brzy díky novému vývinu jižním směrem brzy rozpadla. Jeli jsme tedy na jih. Jižní bouři jsme projeli celou od severu intenzivního srážkového pásma, které bylo velmi bleskově aktivní, až po její jižní okraj, který se odtrhl od Krkonoš. Na jižním konci se s velkou pravděpodobností vyskytla mezocyklóna, s čímž jsme moc nepočítali, a tak jsme se i po poradě s navigátory, kteří mají neustálý přístup na internet, rozhodli jižní jádro projet (nechat se jím přejít). Očekávali jsme kroupy do 3cm v průměru, ale ve skutečnosti z něj padaly kroupy až přes 6cm v průměru! Naštěstí jsme se mohli schovat pod strom, který ochránil čelní sklo našeho auta. Kroupy však padaly převážně menší (1-2cm) s ojedinělými většími a těch kolem 6cm v průměru spadlo v našem okolí jen několik. Krupobití nás přecházelo téměř 15 minut, během kterých jsem udělal podrobnou analýzu rozložení velikosti krup, struktury krup a druhu ledu (průhledný/neprůhledný, což značí, za jakých teplot, tj. v jaké výšce, která část kroupy vznikala). Jednalo se o doposud nejlépe zmapované kroupové jádro, které mě kdy přešlo. Po přechodu jádra jsme se ještě jižního konce téměř jisté supercely nějakou dobu drželi, ale s postupem pryč od Krkonoš jádro sláblo. Důvodů slábnutí může být několik, např. jeho postup přes svůj vlastní outflow (vzestupný proud postoupil nad tzv. cold pool, kde ztratil dostupnost přísunu labilního vzduchu) nebo další jádro vznikající opět nad polskou stranou Krkonoš mohlo vytvořit dostatečně silnou subsidenci, ve které se supercela neudržela. Další možnost je ta, že se v oblasti vyskytovala tak silná inhibice, že byla bouře závislá na orografické podpoře, která dokázala inhibici „prolomit“, ale jakmile bouře postoupila více na sever, začala „nasávat“ vzduch nad inhibicí, který byl díky absenci LLJ nedostatečně labilní (LLJ je v denních hodinách obvykle přerušen turbulencí v mezní vrstvě). Zřejmě na bouři negativně působila kombinace výše popsaných jevů i třeba s něčím, co jsem zde nezmínil.

Jak tato bouře slábla, jižním směrem od nás opět sílila již třetí intenzivní bouře, která se „chystala“ přejít opět oblasti západně od Jelení Hory. Jeli jsme tedy k jižnímu konci této bouře, který také jevil supercelární charakteristiky, ale v tomto případě si jsem mnohem méně jistý, zda se opravdu o supercelu jednalo. Když nás její jižní jádro přešlo, padaly z něj kroupy asi 2cm v průměru. Tuto poslední „denní“ a možná supercelární (potvrdily by to snímky z Dopplerova radaru) bouři jsme se snažili také pronásledovat, ale cestu nám překazily intenzivní bleskové povodně. V obci Kaczorów jsme sjeli do údolí zrovna v době, kdy se přihnala první vlna povodní. Nejprve jsme viděli kanál (o průměru cca metr a půl), ze kterého pod tlakem stříkala voda do výšky více než metr. Tato voda se poté valila silnicí, čímž z ní vytvořila řeku o hloubce jen několika málo centimetrů. Jak jsme sjížděli z kopce, přibývalo přítoků ze strání. V cestě nám stálo několik aut, jejichž řidiči se báli 5-10cm hlubokou vodou projet, ale netušili, že za deset minut bude v některých místech silnice až metr vody. Museli jsme oblastí rychle projet a odjet dříve, než přišla hlavní vlna bleskové povodně. Jedna z vln nás částečně předběhla v údolní části obce, kde se přes zahradu jednoho domu přivalilo cca půl metru vody, což spláchlo několik popelnic a jiných předmětů. Bylo vidět, jak kolem nás voda rychle stoupá, ale naštěstí jsme včas před hlavní povodňovou vlnou ujeli. Bohužel jsme ujeli do místa, ze kterého přibližně 2 následující hodiny nevedla díky bleskovým povodním cesta ven. V tuto dobu jsme stále byli méně než 15km od středu jádra slábnoucí bouře a jeli za ním. Když jsme však dojeli do obce Wojcieszow (Vojtěšov), pokračovat jsme nemohli. Po silnici vedoucí podél za normálních podmínek horského malého potoka se valila řeka a hloubka vody na silnici místy dle odhadu přesahovala metr. V proudu vody bylo zaparkované auto, kterému valící se voda přes kapotu stříkala chvílemi až na střechu. V autě naštěstí nikdo nebyl. Řidič se zřejmě bál projet v době, kdy se po silnici valilo „jen“ 10cm vody, a místo aby necelých 100 metrů popojel, zůstal stát na místě. Když se přihnalo několik prvních povodňových vln, bylo již pozdě a musel z auta někam utéci. Jednu slabší povodňovou vlnu jsme zaznamenali. Voda v ní však stoupla jen o necelých 10cm. Celou bleskovou povodeň dokumentuje začátek druhé části videa z výjezdu v odkaze nad tímto článkem.

Jelikož jsme dle našich navigátorů, kteří byli ve spojení s hasiči a policií, byli v oblasti povodněmi uvězněni, snažili jsme se najít „únikovou cestu“ po nějaké lesní cestě přes kopec, která nebyla v mapě. Čekat než valící se metr hluboká řeka po silnici opadne, se nám při pohledu na radar opravdu nechtělo. Bohužel byla naše snaha vyjet z oblasti zbytečná. Kopec jsme sice přejeli po cestě, kde bychom bez 4x4 neprojeli, ale hned za vrcholem kopce nás čekal hluboký lom, jehož objezd byl částečně podemletý a sesypaný do lomu. Měli jsme však jen 2 možnosti, protože zpět bychom po bahnité cestě, po které jsme vyjeli nahoru, dolů sjet nemohli. Buď výjezd ukončit a čekat na místě zřejmě do druhého dne nebo riskovat a po vzdálené straně částečně vymletou silnici přejet. Rozhodli jsme se pro druhou možnost. Z bezpečnostních důvodů jsem čekal za sesuvem a otec kolem podemletého úseku projel. Byl to ale velmi ošklivý pohled na 20-30 metrů rovný spád do lomu, kterým padal vodopád a bral s sebou místy kusy hlíny, nad kterým otec jen několik metrů od této „díry do propasti“ projel. Naštěstí úspěšně. Velké riziko jsme si uvědomili až po přejezdu a dnes bychom již takový krok, který mimochodem vedl k velkému zpřísnění bezpečnostních podmínek daných Univerzitou, neudělali.

Po přejetí lomu jsme si již říkali, že ať nás čeká cokoliv, tak špatné jako zatopený hluboký lom, kolem kterého vede podemletá silnice, už to být nemůže. Také že nebylo, ale pokračovat jsme nemohli, protože na druhé straně námi přejetého kopce byly všechny asfaltové silnice zaplavené nebo se přes ně prudce valila voda a nebylo vidět, zda je silnice pod vodou podemletá či nikoliv. Museli jsme tedy sjet po lesní cestě, která nás zavedla zpět do místa, ze kterého jsme na lesní cestu vjeli. Snaha dostat se ze zaplavené oblasti nám trvala hodinu a nijak nám bohužel nepomohla. Dojeli jsme zpět do obce Wojcieszow, kde voda již sice částečně opadla, ale silnice byla velmi poškozená. Museli jsme se otočit a jet na první silnici z oblasti, která byla zprovozněná. V tu dobu se již stmívalo.

Bouře, které způsobily bleskové povodně, se již rozpadly, ale do oblasti postupovaly hned 3 MCS, které se později spojily ve squall-line. Nejprve jsme měli v plánu jet na nejvýchodnější bouřkovou buňku systému, ale nakonec jsme se rozhodli zůstat v oblasti a změřit velmi bleskově aktivní bouře, které přecházely Krkonoše a postupovaly dále do Polska. Oblast zasažená bleskovými povodněmi naštěstí nebyla srážkami MCS tolik ovlivněna, protože zde byl zanechán slabý přízemní cold pool (oblast prochlazeného vzduchu odpoledními bouřemi), který způsobil lokálně slabší hodnoty lability. Jelikož intenzita nočních MCS je silně vázána na hodnoty lability, systém v oblasti odpoledních bouří spíše zeslábl. Přímo v Jelení Hoře nás přešlo čelo systému doprovázené lijákem takové intenzity, kterou jsem často zažíval v tropických oblastech, ale ve střední Evropě snad nikdy. Po přechodu čela jsme se snažili udržet co nejdéle pod oblastí intenzivní bleskové aktivity, ale MCS postupoval celkem rychle a v kopcovitém terénu nám začal utíkat. Jakmile se outflow tohoto systému dostal severně od veškeré orografie, vytvořila se na něm ukázková squall-line, která rychle postupovala k severovýchodu. Jelikož squall-line bývají obvykle větrné a postupují celkem rychle, je tyto pro nás velmi zajímavé systémy velmi obtížné sledovat a provádět na nich delší měření. Obvykle nám buď utečou, nebo zanechají několik stromů přes cestu. V tomto případě nám nejprve v kopcovitém terénu utíkala, a jakmile jsme vyjeli do oblasti „polských rovinek“, kde squall-line dostala svojí lineární strukturu, začaly se na silnici vyskytovat časté větve různých rozměrů. Jedna z nich musela mít nějaký špičatý suk orientovaný špatným směrem, protože při i celkem pomalém přejezdu přes ní nám udělala do pravého předního kola asi centimetrovou díru a během chvíle bylo prázdné. Zbytek výjezdu jsme tedy měřili stacionárně, protože jsme neměli v autě klíč na spuštění rezervy, kterou má Kia Sorento pod kufrem a musí se speciálním klíčem spustit. Nakonec po téměř třech hodinách přijela odtahová služba, odtáhla nás a mechanik ve 3 hodiny ráno nějakým způsobem bez klíče rezervu spustil a kolo vyměnil. Poté jsme jeli zpět do Prahy, kam jsme přijeli kolem šesté hodiny ráno.



NĚKOLIK DALŠÍCH ZAJÍMAVÝCH ODKAZŮ

Několik videí z festivalu Rock For People v době, kdy jej přerušila od JV rychle postupující bouře:

http://www.youtube.com/watch?v=oZr0kkMrPTU

http://www.youtube.com/watch?v=C4MF9rT1qP8

http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/bourky-smetly-i-hvezdu-rock-for-people-vecer-uderi-zase_239519.html

Polské noviny píšící o bouřích:

http://www.gazetalubuska.pl/apps/pbcs.dll/article?AID=/20120706/POWIAT/120709581

Několik zpráv z českých novin:

http://www.novinky.cz/domaci/272511-bourky-s-privalovymi-desti-a-kroupami-znovu-zasahly-cesko.html

http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/nocni-boure-kacela-stromy-a-zaplavovala-domy/814397

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/185047-ceskem-se-prohnala-bourkova-smrst-blesky-zpusobily-nejmene-5-pozaru/
Út 30. duben 2013, 19:27:59 GMT+1
mprovod
Videa, fotky a informace o bouøkách
Neplatim.cz - nová on-line databáze neplatičů
Tyto stránky však nebudou jen o bouřkách. Časem přidám i mé pozorování zatmění Slunce a měsíce.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one