Pozorujete rádi blesky, když se zrovna kolem v létě přežene bouřka? Čtěte dále, protože tyto stránky jsou určeny pro každého, kdo má alespoň trochu rád bouřky.

Jak provádět měření během bouřky a kam svá pozorování posílat?

Pokud se chcete aktivně zapojit do výzkumu a stát se amatérským pozorovatelem bouřek, přečtěte si tento článek. Provádět měření během bouřky není nijak složité a  zvládne jej velká většina lidí bez jakýchkoliv znalostí meteorologie. Amatérská měření provedená při bouřkách jsou však velmi přínosná pro výzkum bouřek, a přestože jejich provádění není nijak obtížné (pro stacionární pozorování), amatérských pozorovatelů bouřek je stále velmi málo. Každé provedené amatérské měření (zvláště v zemích, kde je málo amatérských pozorovatelů bouřek, jako je ČR) je důležitým přínosem jak pro výzkum chování bouřek v dané oblasti, tak pro celkový výzkum bouřek a energie v nich vznikající.

Tento článek detailně popisuje veškerá měření, která může provézt amatérský pozorovatel z domova i z auta během výjezdu. Výzkum v oblasti bouřek (zvláště ničivých jevů, jako např. krupobití a tornád) se stále více rozvíjí a rozšiřuje a odborníci velmi ocení fotografie a videa bouřek, která natočíte nebo jste již v minulosti natočili či vyfotografovali.  Pro odborníky je při výjezdu nejvíce důležité sledování bouřky zblízka po celou dobu jejího trvání a provádění pravidelných měření různých veličin, jako např. intenzita blesků, intenzita deště, sledování krupobití, tvaru krup a jejich velikosti, měření síly větru, ale i pozorování tvaru blesků a oblačnosti. Sledování bouře po celou dobu jejího trvání a provádění pravidelných měření je velmi složité (v případě rychlého postupu bouře nemožné), a proto se bouřky sledují více stacionárními či mobilními pozorovateli z více stanovišť a jejich data z pozorování se nakonec spojí dohromady při analýze bouřky. V posledních několika letech se výzkum bouřek zaměřuje především na krupobití, jelikož kroupy zřejmě hrají velmi důležitou roli při tvorbě velmi vysokého náboje v bouřce. Zatím však není žádné dostatečně odůvodněné vysvětlení, které by vysvětlilo akumulaci tak velkého náboje v bouřkovém mraku, jelikož veškerá energie, která se při tvorbě bouřky uvolní, se nerovná ani zlomku energie, která by byla zapotřebí pro rozdělení kladného a záporného náboje a vytvoření napětí o síle desítek milionů voltů uvnitř bouřkového mraku a mezi mrakem a zemí. Na měření určitých veličin během krupobití se zaměřují především profesionální pozorovatelé bouřek, ale videa intenzity krupobití a fotografie tvaru krup spolu s měřením jejich velikosti ihned po dopadu od amatérských pozorovatelů jsou pro výzkum velmi důležitá. Pronásledování krupobití během bouřky však také přináší velká rizika, především škody, které kroupy mohou napáchat na automobilech. U rychle postupujících bouřek je velmi obtížné držet se kroupového jádra bouřky a provádět pravidelná měření (několikrát jsem to zkoušel), a proto by bylo dobré vytvořit síť amatérských pozorovatelů, kteří by pozorování prováděli a hlásili při přechodu bouřky nad jejich stanovištěm. Kroupová jádra však často mívají rozlohu jen několik kilometrů čtverečních a velmi zřídka jedno kroupové jádro zasáhne několik vesnic nebo měst, kde by amatérští pozorovatelé mohli provádět měření. Proto asi nejlepší technikou pro taková měření je mít více mobilních "lovců bouřek" ve více vozech, kteří by se postavili jádru do trasy, provedli měření, a poté bouřku nechali odejít na místo, kde by se jí do trasy postavil další měřící vůz. Pokud však chcete pomoci výzkumu bouřek v rámci možností i vy, tak myslím, že fotografování a natáčení videa bouřky je asi nejlepším řešením. Důležité je u každé fotky zaznamenat přesný čas, místo a směr focení. U videa stačí říci čas, místo a uvézt, kterým směrem je určitá světová strana (např. můžete říci: "Vysílač na pozadí je přibližně na severo-severo západ od mého stanoviště".) Natáčení videa je dobré v případě pohybu oblačnosti (nárůst kupovité oblačnosti nebo postup rychleji postupující bouře). Takové video je třeba natáčet nehnutě několik minut na stativu a poté jej zrychlit, nebo je také zajímavá metoda tzv. "time lapse", kdy se místo kamery na stativu použije fotoaparát, který v daných časových intervalech vždy pořídí snímek, a ze všech pořízených snímků se nakonec udélá takové video. Videokamera je také dobré řešení, pokud chcete zaznamenat blesk ve dne nebo pokud se během bouřky děje něco "akčního", jako např. padají kroupy nebo se přižene vichřice, atd. Během dokumentace jakékoliv bouřky můžete také provádět důležitá měření určitých meteorologických veličin. Např. pokud natočíte nebo vyfotíte blesk, tak spočítat, jak byl daleko, a přibližně kterým směrem se nacházel (každé 3 vteřiny mezi bleskem a hromem je jeden kilometr, takže pokud uvidíte blesk/záblesk a po 9ti vteřinách zahřmí, byl úhoz cca. 3 kilometry od vás). Pokud je dobře slyšet hřmění a zaznamená jej vaše videokamera, nemusíte při dokumentaci bouřky ztrácet čas počítáním vteřin, které můžete provézt až pri analýze videa (toto již mohou zpracovat odborníci). V tomto případě je však dobré každý zpozorovaný blesk ihned do kamery nahlásit (např. říci "blesk" nebo jiné identifikovatelné slovo"), protože záblesk nebo blesk se může vyskytnout v místě, kam kamera není nasměrovaná a tudíž jej nemusí zaznamenat. Pokud blesk do kamery nahlásíte se zpožděním, tak nahlašte také alespoň přibližné zpoždění, např. "Před asi 5ti vteřinami uhodil blesk". Pokud jste si jisti, že kamera blesk/záblesk nezaznamenala, uveďte také směr, odkud byl blesk pozorován, např. "Blesk uhodil v bouřkovém mraku severně ode mě" pokud je kamera nasměrována na jinou bouřku, která je západně od Vás. Můžete také změřit intenzitu deště během přechodu nejsilnějšího jádra bouřky a to tak, že použijete srážkoměr (lze jej koupit nebo jednoduše použít jakoukoliv nádobu s rovnými stěnami a vyznačit ode dna milimetrovou stupnici). Srážkoměr umístěte na místo, kde do něj bude pršet a déšť nebude ničím blokován (např. pokud vítr déšť zanáší, tak nestavte srážkoměr do závětří). Z vlastní zkušenosti je dobré srážkoměr něčím zatížit, protože silný vítr jej může snadno odnést a než jsem své srážkoměry začal zatěžovat, tak jsem alespoň 4 ztratil, když je vítr odnesl. Zatížit lze srážkoměr čímkoliv, třeba i kamenem. Vložte kamen (nebo jinou věc) do srážkoměru a před odečtením množství srážek jej vyndejte. Kámen (nebo jiná věc) bude sice mokrý, ale tolik vody, aby to ovlivnilo měření, při vyndavání mokrého kamenu z měřáku neodeberete . Nepoužívejte nic, co by do sebe srážky nějakým způsoben nasáklo. Pokud např. ve 14:53 začne prudce pršet a silný déšť zmírní v 15:10 a během této doby naprší 8mm srážek v měřáku, tak je to 8mm za 17 minut, neboli 8*(60/17)mm za hodinu neboli 28.2mm/h v tomto případě. Další užitečné informace jsou informace o větru, který můžete změřit jakýmkoliv anemometrem. Anemometry se dají koupit v meteorologických potřebách nebo objednat přes internet, ale nedoporučuji kupovat ty nejlevnějsší, protože bývají často nepřesné při silnějších nárazech větru. Vítr je dobré měřit při přechodu tzv. gust fronty, což je prudké zesílení větru před bouřkou. Informace o síle a směru větru je však také dobré měřit každých cca.10 minut, uvézt přesný čas, sílu a směr větru. Směr větru lze určit s pomocí kompasu a uvádí se ve stupních, kde 0 je severní vítr, 90 je východní, 180 jižní a 270 západní. Takto přesné měření směru větru však není zas až tak důležité a obvykle stačí zaznamentat např.: čas 12:45, vítr o síle 13m/s od jiho-jihozápadu. Také je dobré měřit teplotu, k čemuž může posloužit teploměr v autě, který se však stane nepřesný pokud zastavíte a necháte puštěný motor (od motoru se zahřeje) a nebo pokud na auto svítí Slunce. Lepší je asi použít jakýkoliv jiný teploměr, který se umístí buď na auto nebo na specialní stativ. Musí však být umístěn ve stínu a ideální výška je 2 metry nad zemí. Teplotu můžete měřit pravidelně, ale stačí pouze pokud dojde k výraznější změně, např. 25 stupňů Celsia před příchodem gust fronty, 15 stupňů Celsia během přechodu bouřkového jádra a 18 stupňů Celsia po přechodu bouřky. Pokud mate GPS navigaci, je dobré při uvádění teploty uvézt i nadmořskou výšku. Posledním kritériem, které se běžně uvádí při profesionálním měření bouřek je měření krup, o kterém jsem se již zmiňoval. Měření krup však může být složité, zvláště pokud kroupy nemají tvar koule, ale jsou elipsovité nebo i různě špičaté. Nejlepší je asi kroupu vyfotografovat spolu s pravítkem položeným vedle kroupy, a pokud jsou kulaté, tak šuplérou změřit jejich průměr. Pokud jsou elipsovité, tak se měří nejširší průměr. U větších krup se provádí i jejich vážení, a pokud padají obří kroupy (5cm a více), tak je dobré schovat je do mrazáku a informovat odborníky, kteří by přijeli a provedli řezy kroupou, což se v posledních letech stalo velmi důležitým faktorem při výzkumu bouří, ale problémem je, že málo lidí si kroupy schovává v celku a při stormchasingu se lovci bouřek z bezpečnostních důvodů drží dál od takovýchto krupobití, a když dojedou namísto, vnější slupky krup, které poskytují velmi důležité informace o nárůstu krup, a tudíž struktuře bouře, jsou již roztáté.

Asi se Vám měření, které jsem zde popsal, bude zdát příliš složité. Takováto měření provádějí profesionálové nebo již zkušení amatérští pozorovatelé, kterých je na jednu bouřku více, a pokud budete měřit jen několik veličin nebo jen ty, které Vás zajímají, bude to stále velký přínos, pokud celé své  pozorování nakonec sepíšete a pošlete profesionálům.

Nakonec uvedu, kam svá pozorování můžete nahlásit. Ve všech případech můžete pozorování poslat přímo mě (mprovod@centrum.cz) a já jej přepošlu dále všem, kteří by se o něj zajímali. V případě pozorování tornáda doporučuji vyplnit tzv. tornádový formulář a informovat Český Hydrometeorologický Ústav (http://www.chmu.cz/torn/tor5a.html) Pokud dokážete své pozorování sepsat v anglickém jazyce, můžete jej poslat přímo skupině TORRO. Zástupcem pro výzkum silných bouřek je pan Jonathan D.C. Webb (jonathan.webb@torro.org.uk), který by Vaše pozorování zařadil do výzkumu, který provádí TORRO, a zároveň by jej předal všem odborníkům, kteří by o analýzu vašich dat měli zájem. V případě výskytu nebezpečného počasí (tornádo, tromba, náraz větru páchající výraznější škody, kroupy nad 1.5cm, extrémní přívalový déšť, rarášek, apod.) nahlašte svá data na http://www.essl.org/ESWD/ což jsou stránky European Severe Storm Laboratory. Pokud nedokážete pozorování sepsat v anglickém jazyce, můžete mi poslat česky sepsané pozorování, které bych přeložil a následně předal všem, kdo by o něj měli zájem.

Ne 11. leden 2009, 08:54:27 GMT+1
mprovod
Videa, fotky a informace o bouøkách
Neplatim.cz - nová on-line databáze neplatičů
Tyto stránky však nebudou jen o bouřkách. Časem přidám i mé pozorování zatmění Slunce a měsíce.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one