Pozorujete rádi blesky, když se zrovna kolem v létě přežene bouřka? Čtěte dále, protože tyto stránky jsou určeny pro každého, kdo má alespoň trochu rád bouřky.

Koho zajímají detaily, jak přesně "lovím bouřky", může si zde přečíst o mých technikách lovu bouřek a co všechno je třeba udělat před začátkem samotného výjezdu za bouřkami.

          Mnoho lidí si myslí, že lov na bouřku je velmi jednoduchý a že stačí počkat, než se nějaká bouřka přiblíží a pak jen jet směrem za bleskama a udřovat se v blízkosti bouře. Takto se bouřky „lovit" dají, ale pouze pokud máte to štěstí, že se zrovna nějaká přiblíží do vaší blízkosti. Pokud chcete zvýšit šanci vidět některé zajímavé úkazy a nedostat se na špatné místo ve špatnou dobu, je třeba vědět alespoň některé základní informace o bouřkách a je nezbytné vědět, jaká meteorologická situace se zrovna nad vaším pozorovacím stanovištěm vyskytuje. Na výjezdy za bouřkami se připravuji vždy (až na výjimky) několik dní, někdy i třeba týden dopředu. Téměř každý den v roce sleduji hodnoty bouřkových indexů, především Lifted Index a CAPE. Informace o těchto indexech lze najít na mnoha internetových stránkách o bouřkách, proto je zde rozebírat nebudu. Pokud je hodnota Lifted Indexu negativní, lze očekávat s malou pravděpodobností bouřky, ale jen ojedinělé. Pokud dosáhne hodnoty -3 nebo -4, očekávám rozsáhlé a ojediněle i silné bouřky. Pokud se vyskytují hodnoty až kolem -6, což je v Čechách celkem ojedinělé, znamená to velkou pravděpodobnost výskytu bouřek s extrémními jevy. V takovém případě je bezpečnější pozorovat z bezpečné vzdálenosti. CAPE většinou bývá spojena s Lifted Indexem a pokud je příznivý pro bouřky, bývá příznivá i CAPE. Je to hodnota, která udává možnou potenciální energii, která se může v bouřkách uvolnit. Hodnoty nad 500 jsou pro mě většinou podnětem k výjezdu. V létě také sleduji hodnoty indexu CIN, což je naopak index, který ukazuje, jak silné jsou negativní podmínky pro vývoj bouřek. Toto je důležité většinou v anticyklonálních situacích, kdy se v atmosféře často vyskytuje inverzní vrstva vzduchu, která zastaví vývoj konvekce. Pokud situace vypadá pozitivně pro výjezd, podívám se ještě na předpověď konvektivních srážek. Také čtu každý den bouřkovou předpověď pro Evropu, která bývá vydána na stránkách Estofexu (European Storm Forecast Experiment) na adrese www.estofex.org Pokud dle těchto výše uvedených faktorů situace vypadá pozitivně pro vývoj bouřek, začnu se připravovat na výjezd a přibližně plánovat trasu a dobu výjezdu. Hodnoty bouřkových indexů jsou předpovídány až na cca. 14 dní dopředu, avšak jejich přesnost začíná být dostatečná přibližně týden dopředu a často se změní třeba i necelý den před bouřkovou situací. Proto nejdříve jen dám do plánu možný výjezd za bouřkami a přibližnou trasu plánuji až den nebo dva dopředu. Nikdy nemohu vědět, kudy přesně pojedu, ale třeba vím, že v určitý den udělám výjezd do západních Čech, kde se budou odpoledne tvořit bouřky a budou postupně přecházet přes střední Čechy, kde se ve večerních hodinách rozpadnou. Když přijde den výjezdu, vezmu si do auta svoji standardní bouřkovou výbavu. Je to adaptér, který zapojím do zapalovače na cigarety v autě a mám z něj zásuvku (220 voltů), která bez problému „utáhne" notebook a nabíjení videokamery. U této zásuvky mám vždy rozdvojku, do které zapojím i nabíječku detektoru blesků a popř. nabíječku mobilního telefonu. Nesmím však překročit odběr nad 450 wattů. Dále mám notebook s bezdrátovým připojením na internet, videokameru (popř. i stativ), detektor blesků a satelitní GPS navigaci. Detektor blesků je krabička o velikosti dvou mobilních telefonů, která dle elektromagnetického vlnění pozná, jak daleko jsou blesky a ukáže i jejich frekvenci (přibližný počet blesků za minutu). Tento detektor blesků dokáže poznat blesky do vzdálenosti až 100km, pro jeho použití však musím vypnout motor v autě, který jej ruší. Během výjezdu jsem trvale (v závislosti na signálu) připojen k internetu a sleduji stránky detekce blesků a radaru (v Čechách jsou to stránky www.chmu.cz ), kde mám možnost na mapě sledovat místa, kde se vyskytují blesky a srážkovou činnost. V zahraničí (kromě Velké Británie) však toto využívám minimálně z důvodu vysokých roamingových poplatků za připojení. Mohu říci, že Česká Republika má nejlepší a nejpřehlednější veřejně dostupnou detekci blesků ze všech zemí, kde jsem doposud sledoval bouřky. GPS navigaci používám pouze pokud je bouřka daleko ode mě a potřebuji se k ní rychle dostat a nebo při návratu z lovu bouřek, protože nikdy nevím, kam mě bouřky zavedou.

            Přestože každý výjezd je úplně jiný, některý více úspěšný, některý méně, někdy vidím hodně slabých bouřek, jindy zase jenom třeba jednu, ale hodně silnou a byly i výjezdy, kdy jsem nespatřil jediný blesk, zkusím popsat jak přibližně takový výjezd vypadá. Vždy vím, jaká je šance výskytu bouřek a třeba v zimě jsem velmi rád i za 2-3 spatřené nebo natočené blesky. Většina jarních a letních výjezdů začíná tím, že vyjedu do centra oblasti, kde je nejvyšší pravděpodobnost výskytu bouřek. Bouřky se ve většině případů začínají tvořit odpoledne, ale na místo se snažím dorazit alespoň hodinu před samotnou iniciací vývinu bouřek. Pokud hrozí silné bouřky, snažím se držet spíše na kraji možné bouřkové aktivity a v místech, kde je možný rychlý únik, což jsou hlavně dálnice. Pokud na místo dorazím a žádné bouřky se ještě nevyskytují, najdu si příhodné místo s výhledem do oblasti, kde se nachází kupovitá oblačnost nebo kde by se mohly bouřky vytvořit. Zde čekám, mám zapnutý detektor blesků, sleduji okolí, radar, detekci blesků a hodnotím situaci. Když zahlédnu výskyt rychle se vyvíjející kupovité oblačnosti, což bývá mrak typu kumulus mediocris nebo kumulus congestus, přiblížím se k němu a sleduji ho. V tropech zajedu přímo pod něj do nějaké nižší oblasti a čekám na první výboj. Pokud začnou z mraku vypadávat velké kapky nebo někdy i s malými kroupami, znamená to, že se mrak vyvíjí a že v něm brzy vznikne bouřka. V případě vývinu do stádia bouřky a výskytu prvních blesků se zdržuji poblíž této bouřky. Nejraději jsem před bouřkou ve směru jejího postupu, kde mám vždy „náskok" a vidím, kde se vytváří vzestupné proudy a další možná bouřková jádra. Pokud tomu terén a silnice nedovolí, musím se udržovat vedle bouřky nebo jí i projedu. V případě silné bouřky jí raději objedu, i když delší trasou, abych se nedostal do možné nebezpečné situace. Většinou se však dostanu při průjezdu bouřkou jen do části se silným deštěm a nejsilnějšímu jádru bouřky se vyhnu. V tropech se naopak snažím dostat se do jádra bouřky, kde je silná blesková aktivita, protože tropické bouřky, i když mají na radaru velkou odrazivost,  jsou ohledně extrémních nebezpečných jevů mírné a vykytuje se v nich jen prudký přívalový déšť a v extrémních případech malé kroupy. Někdy se mi stane, že mi bouřka „uteče". V tropech většinou nad moře, kam již jet nemohu, v Evropě se mi také několikrát stalo, že jsem se dostal na špatnou stranu bouřky, kde se bouřka rozpadla a nová jádra se vyvíjela jiným směrem než jsem předpokládal. V takovém případě se rozhodnu buď bouři stále pronásledovat a snažit se opět přiblížit k aktivní části bouřky, což většinou obnáší průjezd jádrem bouře, nebo si najdu jinou oblast, kde se vyskytují bouřky a postupují přibližně mým směrem. V takovém případě si na tyto bouřky počkám nebo jim jedu naproti. Každá bouřková situace je však úplně jiná a vždy je třeba zvolit jinou taktiku stormchasingu. Bouřky pronásleduji vždy až do jejich rozpadu, který téměř vždy končí tím, že po rozpadlých bouřkách zbude kovadlina, ve které se vyskytují blesky typu „anvil crawler", což jsou velmi hezké blesky uvnitř kovadliny, které se mohou „klikatit" i několik desítek kilometrů. Jako úspěšný považuji lov bouřek, když pronásleduji alespoň jednu bouřku po celou dobu její bleskové aktivity nebo pokud vidím a zdokumentuji nějaký zajímavý jev (kroupy, trombu, atd.).

            Protože studuji ve Velké Británii, podnikám hodně výjezdů za bouřkami i zde. V Anglii se však jezdí na levé straně a volant tu mají na straně pravé. Řídit jsem zde zatím zkoušel pouze s automatickou převodovkou, a protože půjčení takového auta s automatem je celkem drahé, vymyslel jsem úplně novou techniku lovu bouřek, kterou nazvali členové britské organizace TORRO „stormchasing by train". (Dodatek k lednu 2009: Již jsem řídil na levé straně i s manuální převodovkou a udělal jsem v Anglii i několik výjezdů autem). V Češtině to znamená lov bouřek vlakem. Zatím se nenašel nikdo jiný, kdo by takovou taktiku lovu bouří praktikoval dříve než já a doposud byly pouze dva lidi, kteří „stormchasing by train" praktikovaly. Takto lze pronásledovat bouřky však pouze v zemích s dokonalou a spolehlivou železniční sítí, což Velká Británie je. V Čechách by jistě nic takového dělat nešlo. Jednoduše řečeno, taktika lovu bouří je úplně stejná jako lov bouří autem s tím rozdílem, že jezdím vlakem. Mnoha i zkušeným lovcům bouřek se toto zdá nemožné, ale po několika neúspěšných pokusech dostat se do bouřky vlakem se mi to podařilo a od té doby mám asi 80ti procentní úspěšnost v dostání se alespoň 10km od bouřky. Pro tuto taktiku lovu bouřek je třeba velmi dobře znát železniční síť a hlavní železniční tahy. Den před takovým výjezdem si napíši poslední spoje ze všech stanic, ve kterých bych se mohl na konci lovu vyskytnout a koupím si jednu jízdenku z jednoho místa na jedné straně oblasti, kde by měly bouřky být, na místo na druhé straně. S touto jízdenkou se pak mohu v daný den pohybovat kdekoliv mezi těmito dvěma místy. Většina takovýchto lovů však nespočívá ve snaze pohybovat se velmi blízko jádra bouře, ale jedu na místo, kde je šance na výskyt bouřek velká, najdu si dobré pozorovací místo a zde sleduji situaci. Takové místo by nemělo být daleko od železniční stanice, abych se mohl rychle přemístit. Míst mám nyní 26 v jižní Anglii a 8 ve střední Anglii a stále přibývají nová. Ve většině míst jsem však bouřky vůbec nepozoroval a mám je pouze vyhlédnuté z vlaku nebo jsem si je našel na internetu a raději jezdím na místa již vyzkoušená. Mnoho takových míst mám na pobřeží, kam jezdím na podzim a v zimě sledovat bouřky, které se vyskytují v chladném vzduchu nad relativně teplým mořem. Taková místa jsou kopce, kostelní věže, parkoviště a dokonce i 2 mosty. Přestože bouřky sleduji většinou z těchto pozorovacích míst, měl jsem také jeden velmi úspěšný lov, kdy jsem vlakem pronásledoval aktivní studenou frontu, na které se vyskytovaly bouřky, a v jejich těsné blízkosti jsem se pohyboval 8,5 hodiny a ujel jsem téměř 200km z Londýna až do Cardiffu.Vždy jsem bouřku předjel, vystoupil z vlaku a čekal na ní. Když byla blízko, tak jsem nastoupil do dalšího možného vlaku a jel opět před ní.

            Ještě mám jednu taktiku, kterou většinou provádím s kamarády z organizace TORRO. V době psaní tohoto článku jsem jí zatím provedl jen jednou, ale věřím, že do budoucna jí ještě několikrát podnikneme. Říkáme ji „tornado chasing by plane", což znamená lov tornád letadlem. Není to však tak riskantní, jak to zní. Takový lov spočívá v tom, že sledujeme situaci nad Evropou a když se někde mohou vyskytovat tornáda, koupíme si levnou letenku od společnosti Ryanair nebo EasyJet, letíme na určité místo, kde máme již zamluvené auto a tím pak sledujeme bouřky. Taková situace nastane však málokdy. Musí být vhodné podmínky pro vývin tornád. Pokud je den předem situace možného výskytu tornád stále vysoká, koupíme si letenku. Máme však stanovený limit ceny letenky za 100 liber pro jednoho, což je i s tzv. low-cost leteckými společnostmi den před odletem problematické. Po koupi letenky zamluvíme auto, letíme do daného místa a zde vše probíhá stejně jako při normálním lovu bouří. Nevýhodou je to, že musíme být v určitý čas zase zpátky na letišti a tím máme danou dobu lovu a pokud bouřky pokračují, musíme lov přerušit nebo naopak pokud se nevyvinou jak předpokládáme, musíme čekat na letadlo. Z tohoto důvodu máme pravidlo, že budeme létat pouze do oblastí, kde bude alespoň 2 dny po sobě dobrá šance na vývin tornád. Minulý rok koncem června jsme takto letěli do Ženevy, odkud jsme jeli přes celou Francii do Perpignanu. Bylo nás 8 a jeli jsme v mini-vanu, ve kterém jsme první noc v Perpignanu všichni přespali. Další den přišla z Biskajského Zálivu studená fronta, kterou jsme pronásledovaly přes celou Francii až zpět do Ženevy. Šance na tornáda byla však mnohem menší než bylo původně předpokládáno a kromě krupobití jsme nic zajímavého neviděli. Ten večer jsem se s ostatními rozloučil v Ženevě a pokračoval jsem sám. Další den byly bouřky intenzivní a severně od Ženevy jsem pronásledoval několik bouřek až na Německé hranice. V koloně na dálnici jsem doslova o několik vteřin utekl kroupám o velikosti 5cm (video a samostatný článek časem přidám). Tornádo jsem neviděl, ale všichni, kdo se museli vrátit, mi záviděly kroupy a aktivní bouřky. Další den jsem měl vracet mini-van v italském Miláně, kam jsem ráno vyjel. Původně předpovídané bouřky zde v Itálii však znemožnila silná inverzní vrstva CIN, a tak jsem poslední den v mini-vanu prospal v alpském podhůří. Ten večer jsem jel vlakem do Prahy, kde jsem mimochodem další den opět sledoval bouřky. O tom všem však v jiném článku.

               Závěrem bych chtěl ještě uvézt tzv. "trénovací techniku" lovu bouřek. Jedná se o techniku, kdy nemohu osobně udělat výjezd za bouřkami. Většinou jsem mimo republiku. Proto vždy po doznění bouřek nebo pokud jsem třeba ve Velké Británii a mám čas během bouřkové situace se připojím na stránky ČHMU, kde je archív radarových dat a dat z detekce blesků. Vždy si zobrazím radar na hodinu, než bouřková aktivita začala, aniž bych se díval na průběh bouřkové aktivity. Podle dat z předpovědních modelů bouřkové situace si zvolím místo, kam bych jel před touto bouřkovou situací a poté bouřky "virtuálně pronásleduju". V počítači mám program Infomapa 10.0 od firmy PJ soft, který ostatně využívám i v terénu. Tento program dokáže vypočítat trasu z jednoho budu do jiného, a tak sleduji radar a detekci blesků a vždy podle Infomapy si určuji svojí "virtuální pozici" a pokud se chci někam přesunout, použiju výpočet trasy a času přesunu z místa na místo. Poté odhaduji, kde bych přibližně byl v určitou dobu a jak daleko bych byl od bouřek, přičemž se snažím nedostat se do intenzivních bouřek, ale být v jejich blízkosti, odkud bych je mohl pozorovat. Tato technika je výborná pokud se vyskytují velmi intenzivní bouřky. Mohu si zde vyzkoušet, jakou bych měl úspěšnost v dostání se do jejich blízkosti tak, abych stále byl v bezpečné vzdálenosti. Tato technika však nedokáže simulovat reálnou situaci, kdy se mohu dostat do dopravní zácpy nebo kdy může cestu zatarasit třeba spadlý strom nebo jiná překážka. Také nevidím bouřkovou situaci vlastníma očima a rozhoduji se jen dle informací z radaru a z detekce blesků, což ve skutečnosti používám jen jako orientaci pro přehled celkové bouřkové situace. Pokud si však chcete zkusit, jaký jste lovec bouří, doporučuji tuto techniku, jelikož je naprosto bezpečná (pokud nesedíte u počítače za samotné bouřky). Na radaru a detekci blesků leze vybrat město a poté dle navigačního kříže lze velmi přesně určit polohu dané bouřky. Pokud si však po úspěšném absolvování takovéhoto virtuálního lovu bouří myslíte, že jste situaci zvládl a jste dobrý lovec bouří, nenechte se zmást k podninutí reálného výjezdu za bouřkami. Situace je ve skutečnosti odlišná a mnohem složitějši, zvlášť pro lovce amatéra.

So 16. únor 2013, 19:53:20 GMT+1
mprovod
Videa, fotky a informace o bouøkách
Neplatim.cz - nová on-line databáze neplatičů
Tyto stránky však nebudou jen o bouřkách. Časem přidám i mé pozorování zatmění Slunce a měsíce.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one