Pozorujete rádi blesky, když se zrovna kolem v létě přežene bouřka? Čtěte dále, protože tyto stránky jsou určeny pro každého, kdo má alespoň trochu rád bouřky.
Adiabaticky gradient:

Adiabaticky gradient se deli na tzv. vlhky adiabaticky gradient (v anglictine moist lapse rate) a suchy adiabaticky gradient (angl. dry lapse rate). Meri se tak, ze pokud stoupa jakakoliv "vzduchova bublina" skrze atmosferu, jako napr. vystupny proud v bource, tak jeji teplota se stoupanim klesa o priblizne 0.9 stupne na 100 metru (nebo 9 stupnu na kilometr). Pokud vsak dojde ke kondenzaci vodni pary v teto vzduchove bubline, zacne se uvolnovat latentni teplo, ktere zacne danou "vzduchovou bublinu" zahrivat, coz zpusobi, ze jeji pokles teploty vuci okoli je pomalejsi, priblizne 0.6 stupne na 100 metru (nebo 6 stupnu na kilometr). Pokles teploty s vyskou byva v atmosfere rozdilny, cim je vsak pokles rychlejsi, tim vetsi je "energie pro bourky". Pokud je pokles teploty pomalejsi nez 6 stupnu na kilometr, tak stoupajici "bublina vzduchu", ktera se ochlazuje o 6 stupnu na kilometr, zacne byt v urcite vysce studenenjsi nez sve okoli, a zacne opet klesat k zemi, a k tvorbe bourky nedojde. Pokud je pokles teploty vyssi nez 6 stupnu na kilometr a "vzduchova bublina" zacne stoupat u zeme s dostatecne vysokou teplotou, zustane i pri jejim ochlazovani o 6 stupnu za kazdy kilometr, ktery vystoupa, porad teplejsi nez je jeji okoli, a bude stoupat nadale. V takovychto podminkach se mohou tvorit bourky. Pokles teploty s vyskou se obvykle v atmosfere pohybuje prave mezi 6ti a 9ti stupni. Poklesy nizsi nez 6 stupnu se vyskytuji casto v oblastech tlakovych vysi nebo v oblastech teple advekce, ktere transportuji teply vzduch do vysky. Behem klasickych bourek je pokles teploty na kilometr obvykle kolem 6-7 stupnu na kilometr. Poklesy kolem 9 stupnu na kilometr mohou byt zpusobeny prevazne tak, ze v nekterych mistech teply suchy vzduch zacne stoupat a stoupa dlouho, nez v nem dojde vlivem ochlazovani ke kondenzaci. Dokud ve stoupajicim vzduchu nedojde ke kondenzaci, jeho teplota stoupa rychlosti asi tech 9 stupnu na kilometr. Takoveto vlastnosti miva vzduch na poustich, kde je velmi horky a velmi suchy vzduch, ktery je behem dne promixovan do velkych vysek, a proto vytvori treba i nekolik kilometru silnou vrstvu, ve ktere klesa teplota rychlosti 9 stupnu na kilometr (0.9 stupne na 100 metru). V anglictine ma tato vrstva nazem "Elevated Mixed Layer". Pokud dojde k transportu teto "Elevated Mixed Layer" nad Evropu, kde se v prizemni vrstve vyskytuje velmi vlhka a tepla vzduchova hmota, jsou dobre podminky pro velmi silne bourky. Elevated Mixed Layer (EML) se vsak muze vytvorit do urcite miry i v jinych oblastech, treba na horach (Alpy, Pyreneje, apod.). Pokles teploty vzduchu vyssi nez 9 stupnu na kilometr je celkem vzacny a jen diky beznym proudenim vzduchu v atmosfere vzniknout nemuze (prave diky adiabatickemu gradientu, ktery meni teplotu pri vystupu nebo poklesu vzduchove hmoty a hodnoty nad 9 stupnu na kilometr nema). Muze vsak ojedinele nastat, ze se dostane velmi studeny vzduch diky advekci (transportu) nad velmi teply vzduch, napr. kdyz se dostane arkticky vzduch nad relativne teple more.
Čt 18. červen 2015, 12:53:38 GMT+1
mprovod
Videa, fotky a informace o bouøkách
Neplatim.cz - nová on-line databáze neplatičů
Tyto stránky však nebudou jen o bouřkách. Časem přidám i mé pozorování zatmění Slunce a měsíce.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one